Po třech hodinách spánku nastupujeme do taxíku a začíná nám nekonečných 40 hodin beze spánku, během kerých se dostaneme zpět do vlasti ve stavu, který by nám mohla závidět kdekterá zombie.
O nekonečných bezpečnostních procedurách už se zmiňovat nebudu, jen snad, že už jsme na ně tak alergičtí, že začínáme sympatizovat s talibánem. Nekonečné čekání na letišti v Londýně si zpříjemníme celou sérií Big Bangu, našeho oblíbeného seriálu.
Krachující letecká společnost Skyeurope sice přehodila svoji povinnost na Air Dubrovnik, jejichž letadlo strašně smrdělo, vypadalo, že se rozpadne a navíc tam nějak zkolaboval systém rezervací míst, tak to chvíli vypadalo, že si budeme sedět na klíně, ale nakonec i tato poslední etapa se zdařila.
Na uvítanou s Brnem jsme si dali v Tanice české pivo, které po těch amerických patocích chutnalo jako božská mana 
Pivo vám chutnalo, bo jste ho pili konečně po dlouhé době v luxusní společnosti mojí osoby..
