No to nám to pěkně začíná…
Po pivku v Camden Town (u kterého jsme se neplánovaně schovali před asi půlhodinovou průtrží mračen) jsme pokračovali po dalších památkách Londýna. Nevynechali jsme Picadilly Circus, Trafalgar square ani Big Ben.
Večer jsme si dali kousek od hostelu točený Staropramen a na cestu domů jsme využili ještě jednou metro, čímž jsme jízdenku vyjezdili do mrtě. Kolem 11 večer jsme se vrátili na hostel, abychom se dozvěděli, že v našem zamluveném desetilůžkovém pokoji (na něčem je potřeba si na ty pivka ušetřit, ne ? 
) je volná pouze jedna postel a že zbytek osazenstva je značně rozkalený a na nějaké brzké a klidné spaní to ani v nejmenším nevypadá. Recepční ale reklamaci vyřídila kladně a přidělila nám postele na šestilůžkovém. Na pokoji spaly nějaké dvě slečny, které byly našim příchodem nejen probuzeny, ale i značně rozladěny. Později jsme zjistili, že se původně jednalo o pokoj girls-only. No co už, jsem je neukousl a holý zadek už jsem taky párkrát viděl. Krom toho jsem byl utahaný, takže jsem stejně nic jiného, než lehnout a usnout v plánu neměl.
Ale chyba lávky – vyfasoval jsem horní postel a s hrůzou zjistil, že mezi krajem matrace a stěnou je cca 30cm místa. Takovou mezerou bych vzhledem ke svojí postavě asi zvládl propadnout. Bonusové ale byly dvě vodovodní trubky o průměru půl palce trčící kolmo nahoru ze země do výšky cca 50 cm přesně v místě, kde bych v případě pádu přistál. Ve všech ostatních pokojích asi probíhal ukrutný mejdan a neustálé třískání dveří utvrzovalo můj postřeh, že v Londýně Brano sice zavírá samo, ale že by tlumilo rychlost dovření, to nikoli. Jen malou chvíli po nastěhování následovalo zjištění, že hned za hostelem vedou koleje, že koleje jsou plně funkční, že vlak jede cca každých 10 minut a že v pokoji to zní podobně hlasitě jako na peróně. Hostel si troufnu hodnotit záporně, ač nemám žádné srovnání. Zajímavé ale je, že jsem se nakonec vyspal docela dobře (a zařídil vstávání o hodinu dřív, bo jsem si sice přenastavil čas na hodinkách, ale na mobilu jsem na to zapomněl).
Ráno následovalo erární kafe, blesková sprcha (u mě už třetí tady na hostelu 
) a odsun. Původní plán si hostel vyfotit jsme nakonec zavrhli, protože se jednalo o úplně obyčejný barák, jakých jsou v té čtvrti stovky. Následoval nákup snídaně a svačiny v blízkém Tescu, procházka s piknikem přes Hyde Park. Pak ještě kolem Buckinghamského paláce (co na tom ty obrovské davy lidí viděly?) na nádraží Victoria, kde jsme museli včas vyzvednout zavazadla z úschovny, aby nám nezačalo nabíhat dalších 24 hodin. Pak už stačilo jen počkat na bus na Heathrow.
Cauky Deniso a Honzo?
Zatim to vypada, ze mate super zazitky:))) Ten hostel si dovedu barvite predstavit, i jeho atmosferu, lol!
Jen tak dale a snad jeste lepe.
Skoda, ze vam to nevyjde do te Kalifornie, snad tedy nekdy priste..?
Piste, piste, piste!
S